Zase v tom lítám
hudba a text: L. Konderla
Bohém nebo blázen, je těžké zpátky vzít,
hubou padám na zem, pak musím vstát a jít.
Má smysl vůbec vstávat, sám sebe se ptám,
je lepší shora mávat, než dole zůstat stát.
Čas bere mi víru, že krásné je tu být,
potom ztrácím míru a začínám zas snít.
V tom snu, jsou všichni šťastní a můžou se zas smát,
tak hele vole zhasni, já chci už jenom spát.
Ref:
Už v tom zase lítám, někdy to tak mám,
že své dny pak sčítám a chci zůstat sám.
Teď je mi to líto, že nejdu Tobě vstříc,
věř mi, že bolí to, co víc k tomu říct.
Už v tom zase lítám, v hlavě brouka mám,
ve zmatcích se zmítám, a chci zůstat sám.
Pak je mi to líto, že nejdu Tobě vstříc,
lásko prosím odpusť, už netrápím Tě víc.
Jak malé, hloupé dítě, v němém úžasu,
že život spřádá sítě, a spousty trapasů.
Já stále věřím, že zlé, se v dobré obrátí,
však ty ztracené chvíle, se nikdy nevrátí.