Šoférská

hudba a text:  L. Konderla

Přes jedno město, já furt stejnou cestou,
každej den ráno vyrážím.
Pak šupito presto, já na beton těsto,
po stavbách křížem rozvážím.

Tam drží mě víra, že práce je síla,
co ducha a tělo povznáší.
Teď pravdu vím jednu, že dříve spíš zhebnu,
než dočkám se peněz masáží.

Ref:
Prach a hlína na mě doráží,
pot a slunce štípe do tváří.
Jedu tvrdě skoro celej den,
neuteču z toho kola ven.

Cigáro v hubě, a kleju dost hrubě,
proč já blbec jsem tu dřinu vzal.
Pak projel jsem cestou, no nechutnou siestou,
tam Móre si šunky válej dál.

Už nedrží víra, že práce je síla,
co ducha a tělo zocelí.
Teď pravdu vím jednu, že prstem už nehnu,
a počkám až stát mi nadělí.

Ref:
Záda bolí, celej hycuju,
s křivou hubou Tatru startuju.
Už se těším přímo velice,
šichtu skončím večer v putyce.