Nedej lásce zahynout
hudba a text: L. Konderla
Hrdlo sevřené, prsty něhou kmitají,
tvou kůží jemně hnětou, nesměle a potají.
Chvějící se dech, lechtat slyším do uší,
kdo neví ten má pech, o co přišel netuší.
Bojím se spát, ač víčka zavřená,
přehrávám film, jak si ke mně schoulená.
Cítím ten žár i zimou těla třes,
čas nesmí jít dál, ať je pořád jenom dnes.
Jsi nebem, jsi múzou nevšední,
hned ráno první a večer poslední.
S tvým tělem se splétám den i noc,
pro někoho málo, ale pro mně (nás) je to moc.
Ref:
Nedej lásce zahynout..
Světlo z pocitů, dál svíčky můžou nést,ze stínů dotyků, tak růže krásně kvést.
Slzy z prožitků, dají vodu studánkám,
díky polibkům, zase věřím pohádkám.