Kdo je víc
hudba a text: L. Konderla
Temná je noc, ostře bílý je den,
tak barví se stín svědomí.
Ztracená je úcta, zkažená je čest
lest nikoho nebolí.
Jen moudrý si počká na splněný sen,
dál už se víc nehoní.
Blázen se dočká svých růžových cest
a kašle na vše v okolí.
Ref:
Na kolenou, s pomatenou,
hlavou jak kámen, tvrdou a amen.
Nedá si říct, že nic není víc
jen ty a síla, co tvé nitro z žírá.
Tvá krátká je pouť, v patách úzkost a strach,
stopy čas dávno už smyl.
Nic netrvá věčně, jen zůstane prach,
a plete se, kdo by tím žil.
Ref:
Na kolenou, s pomatenou,
hlavou jak kámen, tvrdou a amen.
Nedáš si říct, vesmír je nic,
jen ty a víra, že život neumírá.